volby usa

O co jde?

Pár dní před volbami do Kongresu a pořád nechápeme, o co jde, píše v Il Sussidiario Riro Maniscaldo. Obsahy předvolební kampaně neslibují nic dobrého, každý hraje s těmi kartami, které má v rukách. Pár dní před volbami, málo idejí, málo návrhů na řešení obrovských společenských problémů a žádný slibný odér, jediné, co se dělá, difamuje se protivník, nejlíp bez dokazování. Jako z mlhy vyplouvají dvě fantasmagorie: Joe Biden, prezident stín, který má problém vymáčknout ze sebe jednu větu, která by měla hlavu a patu, a Donald Trump, který má kartu exprezidenta, a pro miliony lidí inkarnuje obraz Ameriky Američanů, obraz, který hrozí pomstou za ztracený terén demokratické Ameriky, která se dnes prohlašuje za pokrokovou, a v které se nenajdou.        Předmětem dnešního sporu jsou daňová přiznání Donalda Trumpa, o kterých se roky mluví, jejich zveřejnění by představovalo motiv k diskreditaci, ne-li důvod k trestnímu stíhání. V této zemi se s daněmi nežertuje. Presumpce neviny jde ve prospěch občana, v úterý vydal předseda Nejvyššího soudu John. G. Roberts příkaz, který dočasně zabraňuje ministerstvu financí poskytovat Trumpova daňová přiznání sněmovnímu výboru. Je to poslední krok ve sporu o tom, má-li na to Kongres právo. "Dočasný zákaz" znamená, že problém zůstane v limbu až do voleb, protože jeho zveřejnění by mohlo ovlivnit výsledek voleb. Sondáže říkají, že vyhrají republikáni, a je tu možnost skončit s tímto problémem skončit: žádné požadavky na ministerstvo financí, žádné sněmovní vyšetřování, žádná inkriminace Donalda Trumpa.
         Média dávají rozhodnutí soudu velký prostor, jaká je vůbec role Nejvyššího soudu v dnešní Americe. Pravděpodobně má sněmovní výbor i média potřebu daňových přiznání, aby očernily Trumpa. Na posledním místě jim jde o znovuobjevení identity země, uchopení podstaty problému společného soužití, pochopení, co se po Americe žádá na mezinárodní scéně, mezi válkami a obrovskými ekonomickými zájmy, v čase nastupující recese. Obsahová ubohost předvolební kampaně neslibuje nic dobrého. Naznačují se příští boje, ale tyto nepokrývají prostor očekávání a potřeb společnosti, která aspiruje na vnitřní mír. Mít nepřítele vždy ušetří námahu, ať je to Trump nebo Biden, interupce, antiinterupce atd., nemusíme se trápit s otázkou, co skutečně pro vlastní zemi chceme, daňové přiznání jsou pro toto poznání zcela malichernou záležitostí.