noe cina epstein

Jean-Babtiste Noé o Číně

Pravicové Figaro snad staletí bylo majákem objektivní žurnalistiky a kvality psaní, bohužel po smrti majitele miliardáře Dassaulta, z intervalu objektivity vyškrtli referování o Rusku, neuvědomují si, že pomalu to nahlodá objektivitu referování i o jiných tématech, a protože ruský svět se nepřímo promítá do všech hlavních témat, je nebezpečí, že i velmi kvalitní úvahy se stanou banálními. Šéfredaktor ceněné revue  Conflits Jean-Baptiste NOÉ poskytl novinám interview, Noé je odborníkem na úpadek Západu. V interview prorokoval vznik několika planetárních pólů, obzvláště silný kolem Číny, o Evropě se domnívá, že dojde k rozkladu evropských společností a k vzestupu mezinárodních sítí organizovaných kolem obchodu s drogami a lidmi, v Evropě se rozpadá identita, žijeme ve společnosti bez společné kultury. Noé zastává hypotézu, že budoucnost nebude čínská. Podle šéfredaktora dva faktory nepracují pro Čínu, neexistují pravdivé statistiky o vývoji země, protože v Číně se statistiky generují podle cílů stanovených politickým centrem. Reálná sociální a ekonomická situace v Číně není známá. Druhý významný aspekt mluvící proti čínské budoucnosti je autoritativní politický systém, pro vývoj je nezbytná svoboda projevu, podnikání, svoboda informace a vyznání a politická svoboda. Dnes velkou část technologií vyvinuli Američané a Číňané je pouze převzali a zdokonalili, Podle Noého toho Čína vyvinula velmi málo, v národním naturelu Číňanů je pouze kapacita vylepšování a kopírování. Inovace jsou doménou Evropanů a Američanů. Pokud by byli Číňané schopni se udržet v prvním plánu planetárního ekonomického rozvoje a vynalézat bez intelektuální svobody, bylo by to poprvé v historii. Noé vychází z omšelých liberálních dogmat, které zužují vidění. Pro tento žánr úvah nesvědčí nejen historická fakta, ale ani vývojová fakta posledních dvaceti třiceti let, úvahy toho typu jsou založeny na údajném pětiletém(?) čínském zpoždění v čipových technologiích. Navíc jeden silný argument proti těmto vývodům, velmi kreativní jsou tradičně Rusové, pokud je ovšem Noé za Evropany považuje, a čínsko-ruské spojenectví zvrátí západní inovativní nadvládu, pokud nějaká existuje.  

          Ve své knize o Číně analyzuje slavný Bertrand Russel čínské vývojové principy úplně odlišně, politický systém nemá až takový vliv na kreativitu člověka. Železný věk začal v Číně trochu později než v Evropě, ale velmi rychle byli lepší. Čína v dlouhodobé historii prokázala kreativnější kvality než Evropa. Čínské politické centrum vždycky v historii hrálo rozhodující roli v nasměrování vývoje, ovšem hodnotit to očima dnešního pseudoliberála je velmi zavádějící. Např. čínské politické centrum v 18. století záměrně zablokovalo rozvoj textilního průmyslu, aby zachránilo miliony malých textilních výrobců, což svým způsobem nebylo vývojově regresívní, kvalita a estetika jejich výroby daleko předčila americkou a britskou velkoprodukci. Západ si brutálním nátlakem vynutil otevření čínského trhu a levnější výrobky západních textilek zaplavily Čínu, miliony Číňanů se musely doslova prodávat. Americké a britské lodi je odvážely otročit na západní pobřeží USA, do Malajska, Indonésie aj. Pověsit Číňana nebo ho hodit přes palubu bylo v 19. století ve "svobodném" světě zcela běžné. USA a západní Evropa si v 19. století musely brutálními válkami vybojovat svůj hlavní exportní artikl do Číny:  opium. Neměly totiž pro úžasné čínské výrobky žádnou adekvátní protihodnotu. Čína za vnucené opium financovala rozvoj amerického a britského průmyslu.  Anglosasové za opiové války tvrdili, že neválčí za opium, ale za svobodný trh.
      Historik Izrael Epstein píše v Historii Číny, po válkách v 19. století, Čína musela za cenu zbídačení prostého Číňana, platit svobodnému západnímu  světu obrovské reparace, které až koncem čtyřicátých let odbourala komunistická Čína. Prezident Wilson z USA, který se oháněl právy na sebeurčení a demokracií pro všechny, se na konferenci ve Versailles v roce 2018 zasloužil o to, že všechny čínské oblasti a zařízení (železnice, doly, továrny atd.), které doposud ovládali Němci,  se předaly Japoncům, kteří se v imperialistickém kořisťění ukázali jako jedni z nejbrutálnějších. Epstein píše, že (kupodivu) pouze sovětské Rusko rezignovalo na všechna ruská práva a majetek v Číně. Je známo, že Čína na rozdíl od Západu má paměť, v Čechách usedlí Vietnamci říkají, že Čína si počká, tedy na mstu.