čtvrtek 7. října 2021

inflace euro

 Inflace v eurozóně

V JungeFreiheit profesor Thorsten Polleit o inflační hrozbě. „Mega-inflace požírá naše finance“, některé noviny přišly s těmito tituly když se ozřejmila záříjová 4.1% inflace v Německu. Spotřební cenová inflace od lednové jednoprocentní hladiny permanentně roste, v Německu trochu vyšším tempem než je průměr eurozóny. Nepochybně je to pro německé občany velmi špatná zpráva, eura silně ztrácejí na kupní síle. Přesně to působí cenová inflace spotřebního zboží: člověk za své peníze dostane méně.  Šíří se obavy, že inflační tendence potrvá dost dlouho nebo to dokonce bude ještě horší. Spotřebitel věří stále méně tvrzením Evropské centrální banky (ECB), že má cenovou inflaci pod kontrolou a v budoucnu to stlačí zpátky na 2% úroveň. Nedůvěru k měně nemohou trpět ani politici, ani centrální bankéři a mainstreamoví ekonomové.

       Politici přesvědčují občany o brzké normalizaci inflační hladiny v dvouprocentním intervalu. Ve skutečnosti nyní už vstoupily do hry speciální faktory, které poženou nahoru cenovou inflaci minimálně až do listopadu. V žádném případě neplatí, že by se poté inflační očekávání zeslabilo. Důvodem je navýšení od počátku 2020 peněžního množství M3 – tj. všech dostupných peněžních prostředků včetně dluhů a cenných papírů – téměř o 16%, aby se korigovaly důsledky politicky chtěného lockdownu. Důsledkem politicky organizovaného lockdownu je obrovský cenový tlak na surovinové trhy a na produkty. Ukazuje se, že politika vytvořila živnou půdu, na které se nahromaděný převis peněžní zásoby může ventilovat  do rostoucí cenové inflace, je zřejmé, že občan musí kalkulovat s rostoucí inflací v budoucnosti. Nepotrvá dlouhou dobu a zaměstnanci budou požadovat vyšší mzdy, které by jim kompenzovaly ztrátu peněžní hodnoty, důsledkem budou vyšší ceny zboží. Spirála „mzda-cena“ je inflačním akcelerátorem. V okamžiku, kdy do uvažování lidí vstoupí vyšší inflační očekávání, čekají dluhovou eurounii těžké časy. ECB bude muset zvednout úrokovou míru, pokud nebude chtít riskovat ztrátu důvěry ve společnou měnu. Ale takový finančně politický manévr může přivodit kolaps již labilní dluhové pyramidy. Cenová inflace není přírodní katastrofou, její důvody mají obvykle finančně politický charakter. Dlouholeté manévry ECB, aby se zajistil nulový úrok a rozpouštěly obrovské finanční prostředky, nejsou náhodné: super zadlužené státy a banky musí být nějak sanovány, tomu pomůže i vyšší spotřební inflace, pokud ji lidé jako takovou nerozeznávají nebo tolerují. S rostoucími spotřebitelskými cenami hrozí, že přijde závrať. Je možné, že se cenová inflace zpočátku opět poněkud uklidní – než zase dál poroste.  Bez ohledu na přesný časový průběh je jasné, že ti, kteří důvěřují euru, utrpí těžké ztráty. Člověk by se neměl nechat uvézt v omyl těmi, kteří problém inflace bagatelizují. 

Žádné komentáře: