cortes obrador marcelogulla

Ráno nás vede osud...

13. srpna před pěti sty lety dobyl Hernando Cortés hlavní město aztécké říše Tenochtitlan. V anglosaské výkladové režii se v Evropě Cortés chápe jako dobrodruh jdoucí za vidinou zlata. Kdysi španělský historik José Salveria napsal, jak ošklivá a neplodná je civilizace, která nemá heroismus ve svých základech, měl na mysli anglosaskou civilizaci. Dnes se ukazuje, že ošklivost závěrečné fáze této civilizace překračuje i historikovu představivost. Historik napsal, že Biblí prochází heroismus a ve znamení kříže byla vytvořena Amerika. Španělský hrdina Cid heroicky čelil perverznímu a nevěřícímu Arabovi, který okupoval území, které mu nepatřilo. Hrdina vedl boj proti několikanásobnému uzurpátorovi. Neexistovala vždycky zbabělá a konzumem posedlá Evropská unie, ale heroická Evropa, např. Mio Cid: ráno nás vede osud, opustíme bohatství a místo, kde jsme triumfovali a jdeme dál kupředu. Cortés a Pisarro kopírovali Cida.

         Mexický prezident López Obrador v upomínkovém projevu k události požádal Španělsko, aby se za dobytí Mexika omluvilo, prezident zmínil v projevu falešné výklady dávných události popsané v knize „Madre Patria“ argentinského profesora mezinárodních vztahů Marcela Gulla. Nicméně kniha je bestsellerem na Amazonu, profesor Gullo v El Manifiesto vsadil slova mexického prezidenta do historických reálií. Profesor říká, že by mexickému prezidentovi oponoval slovy Evy Peronové: „Chmurná legenda, jejímž jste nositelem, s níž se protestantské reformaci podařilo zneuctít  největší a nejnoblesnější záležitost, kterou znala staletí, jako je objevování a dobývání, má místo na trhu bláznů nebo zájemců ji naslouchat“. Mexický prezident pranýřuje Španělsko, ale zakrývá vlastní nebetyčnou zbabělost vůči USA – důvodem mexického zaostávání je gigantická loupež, 60% území, které Mexiko zdědilo od Španělů, mu USA uloupily. V 1810 bylo Mexiko mnohem mocnější než USA, 1848 v odevzdalo Mexiko v dohodě Guadalupe Hidalgo  2.3 miliony  km2 Spojeným státům.
          Aztécký imperialismus byl jeden z nejhorších v dějinách. Aztékové každoročně zabili a zkonzumovali k 50 000 lidí z okolních kmenů. Pokud by jejich říše přetrvala, velmi rychle by národy tlaxcaltecasů a totonacasů byly doslovně snědeny. Cortés nemohl s pár stovkami vojáků porazit dobře vyzbrojenou 300 000 Montezumovu armádu, tisíce mužů z utiskovaných indiánských národů bojovaly po Cortésově boku. Podle profesora španělská levice přijala anglosaský výklad historie a již 30 let očerňuje vlastní dějiny a vnutila výklad celému Španělsku. Výklad byl staletí doslovně politikou britského impéria a ovládl celou Evropu. Španělsko nedobylo Ameriku, ale osvobodilo. Cortése podpořilo 110 mexických národů, které trpěly kanibalskou tyranií Aztéků. Španělé nastolili jiný typ imperialismu, nebyl ale zdaleka tak brutální. Španělsko naplnilo Ameriku bezplatnými nemocnicemi, 410 univerzit a v zásadě rozmělnilo krev. Cortésův syn byl mestic. Kde je rasismus a vyhlazování. Humbold nenáviděl Španělsko, po návštěvě Mexico City řekl, že nikde neviděl místo, kde by existoval podobný sociální mix. Srovnání s anglicky mluvící Amerikou je jednoznačné, její politika učila, že nejlepší indián, je mrtvý indián.
          Cortés šel za vidinou slávy a hrdosti, kterou přináší dobývání prostoru. Cortés měl na pláži Gozumel 3 pomalá děla a 30 mušket, shromáždil 500 vojáků, kteří měli energii, ducha a hodnoty, NATO armáda v Afghánistánu, to byla masa techniky a operátoři bez ducha u toho. Cortés znal latinsky, psal básně, měl vybraný styl psaní, byl to člověk aristokratických instinktů. Anglosasové měli piráta Francise Draka a pokračují v této tradici. Cortés stavěl kostely, zakládal nádherná města a university rychlostí jakou může dnešní doba závidět. Španělé vsadili indiána do svého sociálního a náboženského života, Anglosasové zahnali indiány do ohrady, nebyli schopni nikoho civilizovat, totiž neměli žádnou civilizaci.