cina afrika

Čína Afrika

Americký ministr zahraničí Blinken položil na nedávném setkání s africkými studenty demagogickou otázku: „Nikoho nežádáme, aby se rozhodl mezi Čínou a USA, ale radil bych vám, abyste šli pod povrch, požadovali transparentnost a pak zodpovědně volili“. V březnu radil britský ministr zahraničí africkým zemím, aby počkaly na „zlatý standard“ vakcíny a nesahaly po čínské nebo ruské vakcíně. Jít pod povrch dnes člověk může jen pomocí internetu, a v Africe existuje internetová infrastruktura jen díky Číně, zlatý standard byl dobrý v ekonomice, ale v případě vakcíny je lepší ruská než pochybná britská astrazeneka. V západním mainstreamu, který se tváří seriozně (např. BBC) se objevují až tak nehorázné úvahy, které demaskují západní ušlechtilost - západ nemůže nasadit odvetná opatření proti africkým zemím, které přijímají čínskou pomoc a jsou v nadnárodních organizacích na čínské straně.

        To co si západ může dovolit proti Maďarsku, nemůže použít např. v případě Senegalu, tato logika se skrývá pod povrchem západní politiky. Maďarsko se západu vydalo všanc, Senegal je svobodnější, ekonomické zájmy západu v Maďarsku hlídá síť všech možných dohod včetně možnosti kompletně ekonomicky zablokovat zemi, Senegal toto všechno ignoruje a v případě západní odvety, přijde odveta ze Senegalu. Letos zjara došlo v Mali ke státnímu převratu, západ se snažil zorganizovat blokádu země, aby přinutil plukovníky k odevzdání moci, stále vládnou a blokáda země je všem lhostejná, ve francouzském rádiu RFI přece jenom našli jeden důsledek této blokády, nejsou pasty na zuby jedné značky. Mantra západní pověry o investicích v politickém prostředí bez korupce se nakonec vždycky spokojí s pojištěním návratnosti investic, demokracie proto, aby se nastolilo bezpečné prostředí pro investory, ostatní už přijde automaticky. V Africe existují do té míry přirozené poměry, že to, co se prokázalo v Česku a Bulharsku, zde neplatí. Přirozené poměry mají prioritu. Friedman kdysi fascinoval v ČSSR tvrzením, že prioritní částí totální svobody je ekonomická svoboda, tvrdil, že pokud občan v důsledku valutových předpisů nemůže cestovat do zahraničí, je zbaven velké části své svobody, Češi a Slováci zrovna tuto tezi Friedmanovi na slovo věřili a pravděpodobně věří pořád.  Afričanům to připadá nesmyslné.
     Africké země, včetně muslimských, nepodpoří západní požadavek na předvolání Číny do Haagu k mezinárodnímu soudu kvůli Ujgurům, vysvětluje se to čínskými masívními investicemi v Africe, hlavně v infrastruktuře, ale je to spíš sebeobelhávání, čímž se západní média vyznačují. Afrika má blíž k Číně než k západu, a to přes staleté vzájemné vazby. Západ dnes už nemůže konkurovat Číně v rozsahu investic, mezi rokem 2005 a 2018 Čína investovala v Africe 300 miliard dolarů (China Investment Global Tracker). Dík čínským investicím má konečně Afrika moderní infrastrukturu jako přístavy, silnice, železnice a letiště, je to jeden z důvodů ekonomického boomu, který posledních deset let zažívají africké země. Klíčové sektory jako služby a zásluhou Huawei telekomunikace a internet expandují velkou rychlostí. Afrika vidí v Číně rozvojový model hodný následování, Čína se ještě nedávno nacházela ve stejné situaci jako dnes Afrika. Čínská přítomnost v Africe vyvolává v USA a v EU velké obavy, západ prosazuje rozvojové modely, které daleko nevedou. Podle západní narativy je Čína vykořisťovatelským predátorem se záměrem kolonizovat, africké země mají padnout do čínské dluhové pasti. Afričané predátory vidí na západě. Na čínské přítomnosti udivuje vitalita a energie s jakou Číňané k Africe přistupují, projekty jsou velmi rychle realizovány a efekt je okamžitě vidět. Čína na rozdíl od západu má reputaci respektování místních kultur a tradic, Čína nabízí kooperaci bez podmínek, nezajímá ji politický systém v zemi, poskytuje finance a technickou podporu bez jakýchkoliv podmínek. Západní země a jejich globální filiálky jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka požadují výměnou za investice politické reformy a speciální garance, což často není v zájmu afrických zemí. V období covidové pandemie západní země zřetelně propadly egoistické hysterii nejvyššího stupně, Čína okamžitě aktivovala vakcínovou pomoc. Čína je velkým příkladem země, která se ekonomicky nastolila, aniž podlehla západnímu vydírání a uchovala si svůj politický systém a svébytnost.