globalni sen

Konec merkantilismu (i globálního snu)

Amerika se odklání od merkantilismu, z něhož Německo dlouhá desetiletí profitovalo. WirtschaftsNachrichten se zabývají důsledky Trumpovy ekonomické politiky pro Německo i jiné. Je to jednoduché - německý export do jejich největší exportní destinace – USA, půjde dolů, naroste jim nezaměstnanost a ekonomika zpomalí a pravděpodobně padne do recese. Zatím krizi zažívali jen ti jiní.
   Německá exportní expanze ekonomicky zruinovala jižní Evropu, zdecimovala obyvatelstvo pobaltských zemí. Z evropských partnerů učinili subdodavatele svého veřtatu. Důsledkem jejich zbytnělé prosperity je politická a kulturní perverze. Němci vždycky hlásali, že fungující ekonomika nemůže existovat bez morálky, naštěstí budou mít pravdu,  politická amoralita levičáckého klanu Merkelová, Juncker, Gabriel  bude mít ekonomické následky.
    Nová americká administrativa připravuje cla na čínské zboží a otevře NAFTA dohody s Kanadou a Mexikem. Generelně zavedou USA importní cla a export se bude subvencovat. Profesora Navarro jmenoval Trump šéfem průmyslového a obchodního sekretariátu.
    Profesor míří na daň z přidané hodnoty (DPH), považuje ji za neférovou formu exportní subvence. (V Americe něco jako daň z přidané hodnoty neexistuje). Argumenty shrnuje dokument, který podepsal i ministr hospodářství a obchodu Wilbur Ross. V dokumentu se praví:
   V systému DPH se importované zboží zdaňuje 15%-20%. Má to charakter importního cla a znevýhodňuje to importéry ze zemí kde DPH neexistuje. Exportéři ze zemí s DPH neplatí v exportních destinacích bez DPH nic podobného a navíc si ve vlastních zemích exportovanou položku odečtou z daní. Je to nespravedlivé a je to jeden z hlavních důvodů strukturální disproporčnosti v americké platební bilanci. Většina amerických partnerů používá systém DPH. Konzumní daň, která se lokálně platí v USA, je podstatně nižší.
    Americké podniky jsou v dnešním systému znevýhodněny: Platí v exportní destinaci DPH; podniky této destinace v USA nic podobného neplatí; třetím bodem jsou neférové NAFTA dohody, čínské obchodní praktiky a vysoké zdanění firem v USA.  Americké podniky jsou v rámci dnešních WTO praktik zatíženy strukturálním znevýhodněním 15%-25%. Importní daň kolem 15% to může částečně kompenzovat.
    O Navarrových argumentech se vyjádřil na svém blogu Krugmann blahosklonně. Teoreticky jsou úplně v pořádku. DPH nenarušila mezinárodní konkurenci. DPH sebou nese spoustu problémů, které se zatím nediskutovaly, ale nenese tento efekt. DPH platí všichni konzumenti bez ohledu na to, je-li zboží zahraniční nebo domácí provenience. Je to konzumní daň. V USA se DPH neplatí – domácí ani zahraniční výrobci nejsou znevýhodněni, importéři ze zemí s DPH si ji odečtou z daní. DPH je podle Krugmanna konkurenčně neutrální.
    Pat Buchanan i jiní z americké pravice předvídali negativní efekt DPH na férovou konkurenci již počátkem devadesátých let. Ekonomický vývoj posledních dvou desetiletí jim dal za pravdu. Jejich logika je přesvědčivější než logika renomovaných profesorů ekonomie. 
    Momentálně otázka už nestojí na čí straně je pravda, ale kdo je u moci a v jakém kontextu se realizuje systém DPH. Peter Navarro a Wilbur Ross budou radit americkému prezidentovi a nakonec realizovat americkou politiku. Jak jsou teoreticky vyzbrojeni v dané situaci není až tak závažné, určitě jsou vyzbrojeni velkou praktickou inteligencí.
   V okolí nového amerického prezidenta se diskutují první praktické kroky. Nejdřív všeobecná importní daň 5%-10%, která podpoří americký zpracovatelský průmysl a podle propočtů sníží o jedno procento rozpočtový deficit. Prezident se setká s nevolí i u republikánů, kteří obecně nic takového nepodporují. Importní daň vykompenzuje i silný dolar. Opatření není v rozporu s regulemi WTO, obchodní partneři mohou použít stejné opatření.  
   Trumpova administrativa nebude prosazovat globální principy, ale partnerské dohody (art of the deal). Evropa se nachází důsledkem finanční politiky své centrální banky ve velmi slabé pozici - politika negativního úroku by měla být pranýřována jako příklad finančních machinací. 
    Podíl importovaného zboží na HDP činí v USA 12%.  I když dojde k podstatné redukci tohoto procenta, pořád zůstává před Trumpem hlavní zadání -  reindustrializovat a vylepšit exportní potenciál země, ten předchozí administrativy zruinovaly.
   Americké podniky čelí velkému zdanění. Daňový systém USA totiž u firem stejně jako u jednotlivců přihlíží na celkový příjem. Americká firma musí zdanit nejen svůj americký obrat, ale i dosažený v zahraničí. Může sice daň zaplacenou v zahraničí dedukovat ze své americké daně a doplatit rozdíl k americké dani.  Standardní daň v USA činí 35%, je jednou z nejvyšších v OECD. Americké firmy prakticky nemusí platit daň pokud svůj zahraniční profit nepřevedou do USA. To je důvod, proč velké korporace ukládají své hotovosti  ve Švýcarsku, Bermudách atd. 
    Největším profitérem současné struktury světového obchodu je Německo. Exportně orientováný německý průmysl se vypořádal s importním tlakem z Číny a dalších rozvojových zemí. V obchodu se Spojenými státy vykazuje Spolková republika dlouhodobě velké aktivní saldo. Politika negativního úroku Evropské centrální banky a slabého eura znamenají dodatečné subvence německému exportu. Pokud se tato situace v budoucnu změní, někdo ponese důsledky – Německo. Čínská exportní kapacita se vrhne na Evropu. Americká administrativa připravuje opatření, která se Evropské unie těžce dotknou.