aaasoundcloud.com/dokumentor
Čím chatrnější je objekt našeho strachu, tím chatrnější jsme my samotní. Místo pudlů chovejme lvy, přiblížíme se jim, píše v jednom románu Saul Bellow. Raději skutečný Chavez než nevkusná chavistka z impotentní berlínské kantýny.
Ze slov Wolfganga Herlese v DLF (Deutschlandfunk), jinak jednoho z důležitých německých žurnalistů, v osmdesátých letech zástupce šéfredaktora v ZDF, dýchá hrůza. Kam dospěl stát, který řadu let diktuje celé Evropě? V pořadu diskutují čtyři nezávislí žurnalisté z Berlína. A nebývalá otevřenost. Ne u všech, ale v případě Wolfganga Herlese. Žurnalista několikrát akcentuje, že příkazy seshora jsou v médiích normou.
Veřejná média - pokud se říká, že jsou placená daňovými poplatníky, je to samozřejmě velký nesmysl, veřejná média jsou tu proto, aby sloužila občanům, aby je objektivním a neutrálním popisem reality dovedla k takovému vnímání skutečnosti, které by jim umožnilo správně se rozhodnout, vybrat správného člověka do řídící státní struktury k dlouhodobému blahu státu. Kdo je platí je zcela zástupná a nevýznamná záležitost, zbytečně akcentovaná.
Podle Herlese se německá média velmi rychle podřídila politickému diktátu. Moralizování a alarmismus místo kvalitní žurnalistiky, místo osvěty a vzdělávání fotbal a krimi. Na počátku digitálního věku obrovské mediální selhání. Žurnalista dokonce volá po zrušení hlavních veřejnoprávních televizních stanic ARD a ZDF. Posluchačům ARD, ZDF a DLF je jasné, že se tato média řídí pokyny seshora - aplaudují politické linii koaliční vlády. Žurnalista se domnívá, že je velmi špatné, že veřejná média se adaptují na vládní agendu, na témata, která vláda předkládá. O tématech, která jsou důležitější se nemluví, vláda má zájem, aby se jisté záležitosti vůbec nediskutovaly, v televizi se tlachá na témata moralistních symbolů. V ZDF říká šéfredaktor: "Přátelé, musíme to tak prezentovat, aby to sloužilo Evropě a veřejnému blahobytu". Aby se to zamlouvalo Merkelové. Je to skandální, lidé ztratili k médiím důvěru.
Claudia Zimmermannová z WDR potvrdila v holandském rádiu, že ve veřejnoprávních médiích v Německu se řídí příkazy seshora. Abychom se orientovali v imigrační politice koaliční vlády. Ve WDR musíme informovat pozitivně o imigrační politice Merkelové, říká Zimmermannová v diskuzi v pořadu "De Stemming" v holandském rádiu. Vzbudilo to i v Holandsku velkou pozornost. Naivní žurnalistka! Týdeník Die ZEIT, jinak se vydávající za chrám evropského liberalismu, s ní přerušil spolupráci a podobně jiná média.
A samotná Claudia Zimmermannová po hovoru se svými nadřízenými ve WDR: "Řekla jsem nesmysl, v hovoru v holandském rádiu jsem se rychle nezorientovala a řekla jsem ty hlouposti". Zajímavé! Pokračovala však dál: "Ve WDR informujeme objektivním, nezávislým způsobem, kriticky i o imigrační politice". Politruci z WDR evidentně nejsou chavisty, urazilo by to mrtvého vůdce, ale stalinisty.
Chavismus
Ve Spolkové republice. Podstatně nebezpečnější než na březích Orinoka. Tam totiž většina populace netrpí zbabělostí, což je inherentní kvalita v Evropě - zřetelně patrná v Německu. Čeho se bojí? Merkelové, Gabriela? Politické policie z Karlsruhe?
Čím chatrnější je objekt našeho strachu, tím chatrnější jsme my samotní. Místo pudlů chovejme lvy, přiblížíme se jim, píše v jednom románu Saul Bellow. Raději skutečný Chavez než nevkusná chavistka z impotentní berlínské kantýny.
Ze slov Wolfganga Herlese v DLF (Deutschlandfunk), jinak jednoho z důležitých německých žurnalistů, v osmdesátých letech zástupce šéfredaktora v ZDF, dýchá hrůza. Kam dospěl stát, který řadu let diktuje celé Evropě? V pořadu diskutují čtyři nezávislí žurnalisté z Berlína. A nebývalá otevřenost. Ne u všech, ale v případě Wolfganga Herlese. Žurnalista několikrát akcentuje, že příkazy seshora jsou v médiích normou.
Veřejná média - pokud se říká, že jsou placená daňovými poplatníky, je to samozřejmě velký nesmysl, veřejná média jsou tu proto, aby sloužila občanům, aby je objektivním a neutrálním popisem reality dovedla k takovému vnímání skutečnosti, které by jim umožnilo správně se rozhodnout, vybrat správného člověka do řídící státní struktury k dlouhodobému blahu státu. Kdo je platí je zcela zástupná a nevýznamná záležitost, zbytečně akcentovaná.
Podle Herlese se německá média velmi rychle podřídila politickému diktátu. Moralizování a alarmismus místo kvalitní žurnalistiky, místo osvěty a vzdělávání fotbal a krimi. Na počátku digitálního věku obrovské mediální selhání. Žurnalista dokonce volá po zrušení hlavních veřejnoprávních televizních stanic ARD a ZDF. Posluchačům ARD, ZDF a DLF je jasné, že se tato média řídí pokyny seshora - aplaudují politické linii koaliční vlády. Žurnalista se domnívá, že je velmi špatné, že veřejná média se adaptují na vládní agendu, na témata, která vláda předkládá. O tématech, která jsou důležitější se nemluví, vláda má zájem, aby se jisté záležitosti vůbec nediskutovaly, v televizi se tlachá na témata moralistních symbolů. V ZDF říká šéfredaktor: "Přátelé, musíme to tak prezentovat, aby to sloužilo Evropě a veřejnému blahobytu". Aby se to zamlouvalo Merkelové. Je to skandální, lidé ztratili k médiím důvěru.
Claudia Zimmermannová z WDR potvrdila v holandském rádiu, že ve veřejnoprávních médiích v Německu se řídí příkazy seshora. Abychom se orientovali v imigrační politice koaliční vlády. Ve WDR musíme informovat pozitivně o imigrační politice Merkelové, říká Zimmermannová v diskuzi v pořadu "De Stemming" v holandském rádiu. Vzbudilo to i v Holandsku velkou pozornost. Naivní žurnalistka! Týdeník Die ZEIT, jinak se vydávající za chrám evropského liberalismu, s ní přerušil spolupráci a podobně jiná média.
A samotná Claudia Zimmermannová po hovoru se svými nadřízenými ve WDR: "Řekla jsem nesmysl, v hovoru v holandském rádiu jsem se rychle nezorientovala a řekla jsem ty hlouposti". Zajímavé! Pokračovala však dál: "Ve WDR informujeme objektivním, nezávislým způsobem, kriticky i o imigrační politice". Politruci z WDR evidentně nejsou chavisty, urazilo by to mrtvého vůdce, ale stalinisty.
Žádné komentáře:
Okomentovat