pondělí 15. února 2016

nejvyssi soudce

Óda na Antonina Scaliu

  Soudce, který věřil v boha, v ďábla a v ústavu. Giulio Meotti píše v il Foglio o zesnulém předsedovi amerického Nejvyššího soudu. Některé neobyčejně zajímavé skutečnosti o poloze soudce i v moderní společnosti nebo právě v ní.
  Soudce Scalia pohrdal militantními (angažovanými) soudci. Soudci, kteří chtějí změnit běh světa, soudci prahnoucí po popularitě, soudci, kteří chtějí dělat zákony místo toho, aby jim sloužili. Není náhodou, že v období tzv. Tangentopoli (čistky v politice iniciované soudním aparátem), definoval Scalia italský soudní systém jako návod na nespravedlnost. Podle amerického soudce skutečnost, že veřejní žalobci v Itálii podléhají soudům a ne vládě a voličům jako v USA, protiřečí principu rozdělení pravomocí ve státě.  Scalia tenkrát kritizoval italského soudce Antonia de Pietra, který se proslavil čistkami v italském politiku a populární vstoupil do italské politiky. Soudce Scalia řekl, že se setkal pouze jednou v životě s jakousi popularitou, když na letišti ho pasová kontrola považovala za herce Jacka Scalia. Profesor chicagské Law School Frank Easterbrook říká, že Scalia je snad jediným soudcem na světě, který chce zmenšit moc soudů. Scalia dokázal být zábavný, sarkastický a explicitnější ve svém přesvědčení než jiní členové Nejvyššího soudu.
   Jednou ho kolega požádal o souhlas se soudním výrokem. Scalia to přečetl: "Souhlasím, pokud změníš devatenáct bodů".
  Na jednání, kde se jednalo o stanovisko k interrupci, řekl přítomné televizi: " Velkorysí soudci dají člověku taky toto právo. Já nesouhlasím". "Kolegové se staví do polohy arbitrů morálních standardů národa". Obvinil je z arogance. Nesouhlasil se sňatky homosexuálů: "Snažíme se transformovat instituci, která trvá od nepaměti, u domorodců v jižní Africe, v Číně dynastie Han, v Karthagu i u Aztéků". "Ptám se: co si o sobě myslíme, co víc jsme"? Konzervativci ho nazývali "moudrý", pokrokáři "terminátor". Nikdy mu neodpustili, že zablokoval přepočítávání hlasů na Floridě a otevřel tak Bushovi cestu k moci.
  Soudce Scalia je teoretikem textualismu. Interpretovat zákony v duchu, v němž byly napsány. Jít k původnímu textu. K jazyku ústavy 1791 - Scalia ji definuje jako nehybnou, jako sochu. Ústava nežije. Její význam a smysl byl dán okamžikem jejího vzniku.  Říká: "Je mrtvá, mrtvá, mrtvá". Scalia pohrdá utopickým myšlením. Ústava není prázdná lahev, do níž nalijeme, co nás napadne. "Nelze nechat v rukou několika advokátů, kteří nemají žádné zábrany, důležité sociální problémy".  Soudce maří čas, pokud se pokouší o nějaký konsens. Scalia se stále odvolával na původní znění a smysl ústavy. I po třech desetiletích jsou jeho analýzy pilířem pro soudní tribunály, a to jak konzervativní, tak liberální. Stejně tak na univerzitách a veřejnosti, jeho ideje pronikly do právních debat.
  Scalia se narodil v r. 1936 v Trentonu, v New Jersey, v katolické rodině, která emigrovala za Sicílie. Otec profesor románských jazyků, expert na Danteho, matka učitelka.  Otec byl zastáncem perfektní gramatiky a synovi vštěpoval. "Je nutné užívat i konjunktivů v písemném projevu". 
   "Mějte odvahu čelit i nepřízni tzv. sofistikovaného světa", vštěpoval soudce Scalia svým studentům. "Nenechte se ovlivnit dominantním veřejným míněním". Věty mají ohraničený význam a  změnit to nějakou interpretací není přípustné. Naše doba je svým způsobem lov; naše kořist je těžce polapitelná a vzácnější než horský medvěd. Jsme lovci pravdy. Pravda nemá ani kosti, nemá tělo. Kdo ji hledá, najde ji; kdo ji nenávidí, nikdy ji neobjeví. Soudce vychází z analogií, z historických referencí (vestfálský mír), napadá většinové názory. Dobrá společnost není dána dobrými zákony, ale působením dobrých lidí.  Vzory "dobrých společností" vidí v Periklových Aténách, v Římě Ciceronovy doby, v Danteho Florencii, v alžbětinské Anglii a v Americe George Washingtona. Zeď mezi náboženstvím a státem není předepsaná ústavou.  Jednou si nasadil kippu a pronesl projev v newyorské synagoze v Central Parku.  Americké instituce - vysvětlil - předpokládají existenci Všemohoucího.  Žádná ústava neevokuje právo na interrupci; většinou akcentují opačné právo: právo na život.    
   Máme zákony proti bigamii, incestu a prostituci, pokud přesvědčíte občany o opaku (mediálně), můžete tyto zákony zrušit. Ale nikdy neříkejte, že je to vůle těchto občanů, která je důvodem těchto změn.  Ano, rozhoduje lid, a to je hlavní důvod, proč interrupce a sodomie byly zakázány v Bill of Rights (základním zákoně).
  Oponoval zaplevelení amerických zákonů mezinárodním právem. Soudci z celého světa se sejdou a domnívají se, že mají mandát rozhodovat o velkých morálních problémech. Štrasburkský soudní dvůr: skupina lidí si navleče tógy a rozhoduje. Co je to za soud?  Soudci nejsou arbitry světové morálky. Byl pro trest smrti i proti názoru katolické církve.  Nadine Strossen, předseda americké asociace civilních práv mu oponoval: "Osmý dodatek Ústavy zakazuje kruté a neobvyklé tresty". Soudce Scalia odpověděl: "Trest smrti není krutý".
  Říkal studentům: "Kdo se domnívá, že soudci musí reflektovat ideje veřejnosti, měl by se nechat vyšetřit psychiatrem".

Žádné komentáře: