quebec

Referendum o nezávislosti    

Kanadská provincie Québec si od porážky Francie ve válce s Anglií o Kanadu v osmnáctém století uchovává frankofonní charakter. Slavný projev generála De Gaulla v sedmašedesátém mobilizoval masy a vyhrotil střet francouzské Kanady s anglofonním světem. Generál ve slavném projevu z balkonu montrealské radnice mluvil o velké historii francouzského národa a jeho jazyka, ovšem tenkrát se to chápalo jako projev jeho antiamerikanismu a pokus posílit vliv Francie na severoamerickém kontinentě. Dnes se však ukazuje, jak geniálně prozíravým by francouzský prezident.  Québeckým nacionalistům se podařilo prosadit dvě referenda o nezávislost provincie, přitom v druhém referendu v roce 1995 byla idea nezávislosti zamítnuta jen pár tisíci hlasy. V celé Kanadě si francouzština staletí udržovala výlučný status, učila se na středních školách a patřilo k dobrému tónu mluvit i francouzsky. Globalizace je produktem anglosaského liberalismu, který jenom formálně přeje odlišnosti, ale ve skutečnosti ji eliminuje a tento úděl chystá globalizace i québeckému frankofonnímu charakteru. Velké kanadské finanční centrum Montreal první ztratilo frankofonní charakter a toto největší québecké město je volební baštou pseudopokrokových kanadských liberálů, které donedávna vedl Trudeau. 

                      5. října se v Québecu volí provinční parlament a po třiceti letech mají volby opět historický charakter.  Parti québecois (PQ) má v předvolebním programu vypsání referenda o nezávislosti provincie. Québecké referendum není jen referendem o nezávislosti kanadské provincie, ale o francouzském národě jako takovém. Québecká referenda o nezávislosti měla vždy ve Francii velký ohlas, dnes zde návrh québeckých nacionalistů nikdo ani neregistruje. Francie už ztratila vědomí své identity a národ se rozkládá. Pokud nacionalisté neprosadí nezávislost provincie, anglosaská globalizace rychle pohltí frankofonní ostrov v severní Americe. Ve střetu jazykových kultur v Americe, francouzština ve velkém prohrává. Anglofonní Amerika nemá sílu kulturně dominovat hispanofonnímu světu, i když latinské země v globalizační konkurenci moc neobstály. V civilizačním střetu má latinský svět vitalitu i kreativitu a v Americe nebezpečně konkuruje anglosaskému světu.  Čínská civilizace v důsledku složitosti svého jazyka pravděpodobně nikdy neprosadí sinizaci světa, čínština zůstane omezena na oblast východní Asii.
               Québecký lid odolával čtyři sta let asimilačním snahám anglosaské severní Ameriky. Globalizační období je však nemilosrdné k národním vizím, v Québecu k tomu navíc přistupuje nebezpečí ustavení anglofonní většiny v provincii, která navždy udělá z frankofonního obyvatelstva folklórní menšinu. Francouzský jazyk bojuje v Americe o přežití. Počet frankofonního obyvatelstva mimo Québec klesl z 6,1 % v roce 1971 na 3,5 % v 2021 a podle tempa poklesu, za patnáct let to bude pouze 2,7 %. Za hlavní důvod úpadku frankofonní menšiny se považuje masová imigrace prosazovaná vládnoucími liberály. Řadu let agresívním způsobem prosazují kanadské vládnoucí elity multikulturalismus, důsledkem je vznik paralelní společnosti, která nemá důvod se asimilovat. 
             Předseda Parti québécois (PQ) Paul St-Pierre Plamondon v hovoru ve Figaru říká, že Kanada se rozhodla, že se pohřbí, Québec ji však nebude následovat. Liberální Kanada se netají averzí k sekularismu, který je v Québecu zákonem, tj. zakazuje se nošení náboženských symbolů ve veřejné sféře. Může se to zdát minimálním požadavkem, ale např. soudkyně a učitelky se zahalenou hlavou a separace dívek a chlapců ve školství velmi rychle mění charakter společnosti. Liberální Kanada vnímá québecký sekularismus jako útok na náboženské menšiny. Dnes se dají tyto dva modely považovat za nejpodstatnější společenský střet doby nebo za absolutně neslučitelné světonázory. Kanada kontroluje hranice a letiště a vnucuje Québecu své ideologické představy o imigraci. V letech 2022 až 2024 vnutily federální autority Québecu 430 000 imigrantů. Důsledkem je krize v bydlení, veřejných službách, rychlý úpadek francouzského jazyka a degenerace québeckého asimilačního modelu, který byl považován za nejúspěšnější v severní Americe. Předseda strany québeckých nacionalistů si stěžuje na mocenskou usurpaci federálními centry, která protiřečí principu autonomie ukotvené v ústavě. Jedině úplná nezávislost Québecu může zvrátit úpadek francouzštiny, přispět k asimilaci imigrantů a vrátit provincii kontrolu nad imigrací a veřejnými financemi. Podle předsedy PQ se québečtí občané ztotožňují s tímto názorem, ale ne všichni podporují úplnou nezávislost. Québečtí nacionalisté rozjedou velkou přesvědčovací akci, nicméně hlavní překážkou projektu je permanentní  federální kampaň zastrašování obyvatel, referendum o nezávislosti vydávají za protidemokratickou katastrofu. V roce 1995 idea nezávislosti Québecu prohrála jen o vlásek, nyní se už ví, že to bylo v důsledků podvodných machinací kanadského státu. Nezávislost Québecu nelze považovat za vnesení ještě víc nestability do již tak chaotického světa, ale za akt obrody národní myšlenky, která je světlem na neoliberální globalistické poušti.