cina usa

První versus druhá největší ekonomika světa

Chtíc nechtíc se musíme ztotožnit se základními západními geopolitickými narativami, i když už tušíme, že je to jenom množina prázdných floskulí, za kterými se skrývá bigotní propaganda. Začíná být jasné, že západní kultura, filozofie, umění, věda atd. jsou už dávno prázdnými pojmy. Člověku západního světa však nezbývá než se podvolit propagandě své skomírající části světa taky z toho důvodu, že o těch jiných částech nic moc neví, protože totální propaganda, kterou každodenně dýchá, jiné světy neodkryje. Na počátku mohl existovat záměr pošpinit všechny ostatní a nastavit totální filtr na cizí civilizace, ovšem dnes už jsou samotní propagandisté vychovaní tímto zúženým světem, že chápat jiné světy jim neumožní jejich redukované kognitivní systémy. Čína je jednou nenahraditelným obchodním partnerem, jindy je nebezpečným nepřítelem a spojencem kremelského satana, pak zase vidíme, že evropskounijní mocipáni jsou ochotni prosedět celé dny v předpokojích čínských polobohů, aby se jim dostalo slyšení. Protože není vyhnutí, když už Západ z Číny dováží úplně všechno, západní propaganda přizná, že Čína je světovou manufakturou, ale stejně ji brzy nahradí Indie. Čína je druhou největší ekonomikou světa, ale v proporci na hlavu jsou na tom chátrající Česko nebo Itálie daleko lépe. V Česku nikomu nepřipadne podivné, že ze statisíců či milionů čínských turistů nikdo zde nepožádá o azyl a málokdo se z Číny do Česka přestěhuje, přitom o hrůzách páchaných čínskou komunistickou diktaturou se v Česku školí děti od mateřských škol. Je docela dobře, že Čína se už ostatnímu světu zavřela podobným způsobem jako mnohokrát ve své tisícileté historii. Čína exportuje a v nezbytném rozsahu komunikuje s ostatním světem, bere si z tohoto světa, co uzná za vhodné, ale žije životem, o kterém má západní člověk stejnou potuchu jako o civilizaci jiné planety. 

              Čína je druhou největší ekonomikou světa, ekonomickým růstem předběhla všechny státy, ale vesměs se soudí, že musí vynaložit velké vypětí, aby předstihla USA.  Poslední roky krize trhu s nemovitostmi zabrzdila čínský růst a současně silný dolar podporoval nominální růst amerického HDP.  Čínský nominální HDP v roce 2021 činil 78% amerického a v loni absurdně spadl na 65%, i když čínská ekonomika roste ve všech směrech a americká ekonomika vykazuje jakýsi pseudorůst. V Asia Times vnáší jasno do tohoto paradoxu Han Feizi,, který porovnal v reálných aspektech největší a druhou největší světovou ekonomiku. Ukazuje se, že Číňané jsou nejen největší světovou manufakturou, výzkumnou laboratoří, vývojovým centrem atd., ale jsou jim úplně lhostejné základní západní pojmy, o nichž se domníváme, že jsou něco super objektivního, jako je pojem hrubý produkt.  Čína spotřebovává dvakrát tolik elektrické energie jako USA, primární energie o 73% víc než USA. Samozřejmě největší světová ekonomika nepotřebuje tolik energie, protože hlavní podíl na HDP mají služby. Druhá světová ekonomika je továrnou světa s podílem výroby, který se promítá do ceny (parita kupní síly) -  Čína má čtyřikrát větší produkt než americká v paritě kupní síly. Čína instaluje 8,6krát víc průmyslových robotů než největší světová ekonomika. V těžkém průmyslu druhá největší ekonomika produkuje 12,7krát víc oceli než největší ekonomika a v 2024 dodala světu zboží v 1 000krát větší hrubé tonáži komerčních lodí než největší ekonomika. Jde samozřejmě o špinavá, nízkonákladová a zastaralá odvětví, která vyspělá americká ekonomika dávno opustila. Druhá světová ekonomika přepravila o 73% víc zboží v hodnotovém objemu než největší ekonomika. Přístavy druhé ekonomiky odbavují 5,4krát víc kontejnerové přepravy než přístavy největší ekonomiky. Největší ekonomika je ekonomikou služeb a mezeru vyplňují hollywoodské filmy, uzavírání obchodů na Wall Streetu a služby náhradního mateřství pro miliardáře. 
              Spotřeba druhé ekonomiky není špatná - představuje 34% světové průmyslové produkce v paritě kupní síly, což je třikrát víc než druhá ekonomika. Největší ekonomika si to vynahrazuje službami, které spotřebovává - zdravotní péče, péče o děti, školní lístky a lístky na Taylor Swift jsou v největší ekonomice drahé. V maloobchodní úrovni se druhá ekonomika podílí na polovině světových tržeb z elektronického obchodování (2,5krát víc než první ekonomika), za tyto tržby vygeneruje 5krát víc doručených balíků než první ekonomika, tj. spotřebitelé v druhé ekonomice dostávají za stejné peníze daleko víc věcí než v první ekonomice. Konzumní bublina v první ekonomice je nafouklá drahou zdravotní péčí, náklady na bydlení a na vzdělávání. Druhá ekonomika se podílí 46% na světových vydáních za luxusní zboží, je to dvakrát tolik co první. V druhé ekonomice se prodá třetina všech aut na světě (73% víc než v první ekonomice), je to trochu zavádějící, protože v první ekonomice stojí auto dvakrát tolik co v druhé. Dálnic je v druhé ekonomice dvakrát tolik co v první. V druhé ekonomice najdeme 65% světových vysokorychlostních železnic (48 000 km oproti 136 km v druhé ekonomice) a v metropolitních oblastech má druhá ekonomika 7krát delší linie metra než první. Výstavba 1 km linky metra nebo železnice je v první ekonomice mnohonásobně nákladnější než v druhé. 
            Před čtvrt stoletím pokračovalo 8% studentů druhé ekonomiky v terciálním vzdělávání, v 2024 to bylo 77%. V 2025 absolvovalo v druhé ekonomice vysokou školu 12,2 milionů studentů oproti 3,2 milionům v první ekonomice. V 2023 ukončilo v druhé ekonomice 1,7 milionů studentů inženýrské obory, tj. 6,7krát víc než v první ekonomice. Podle Australského institutu pro strategickou politiku dominuje druhá ekonomika v 66 ze 77 klíčových technologiích. První i druhá ekonomika mají stejnou délku života obyvatel, ale občané druhé ekonomiky stráví 68,5 let ve zdraví, což je o 2,5 roku víc než v první ekonomice.  Reálná ekonomika jasně říká, která země je první, ale je to především HDP, který pomůže první ekonomice zůstat první.