geopolitika&demografie

Demografické propady 

V Česku se loni narodilo od dob Marie Terezie nejméně dětí a o víc než jedno procento nás ubylo. Máme výjimečnou schopnost, když se v Evropě objeví negativní trend, okamžitě v tom vynikáme - nejdražší elektrika v Česku, Fiala v EU nejservilnější a jeho ministr zahraničí polodebilní, potraviny v českých marketech skrývají nejvíc jedu v evropské obchodní síti atd. Podle rychlých věrohodných statistik všeho ve Worldometru nás má letos ubýt o 126 tisíc, ovšem z toho jde 14 tisíc na úkor etnických Čechů a zbytek jsou imigranti. Letošní porodnost má v Česku dosáhnout  1,47 dítěte na ženu. V tomto ohledu můžeme pociťovat jistou satisfakci, v zemi politického hnusu ve Švédsku počet obyvatel naroste o 50 tisíc, z toho 47 tisíc tvoří noví pseudouprchlíci ze zemí islámu, ale v demografické pomstě průměrná švédská porodnost navzdor obrovskému islámskému segmentu v populaci je s 1,44 dítěte na ženu nižší než v Česku.   Obludná režimní propaganda špiní minulou epochu, jak se dá. Žonglováním frází typu "Husákovy děti obsadily důchodový systém" sugeruje propagandou nadrogované populaci, že komunistické pozůstatky bortí současný státní rozpočet a netají se radostí z toho, že tyto ročníky jsou na odchodu do věčných lovišť. Husák byl poslední, komu se podařilo zvrátit směry negativních demografických trendů, je možné, že si četl v demografických ročenkách, ale určitě nebral moc v potaz rady katedrových vědců, protože bychom procházeli stejnou demografickou katastrofou jako dnes. Jeho rozhodnutí bylo vnuknutím adekvátní politické intuice. Demografie je úžasnou vědou, která se plete od dob, kdy vznikla. Na počátku se moc nepletla, protože se nepokoušela odhadovat porodnost národů, dnes má tato věda k dispozici sofistikované matematické modely a rychlé programové balíky, ale není schopna dát validní střednědobou předpověď. Pletl se i velký učenec Spengler, předvídal Japonsku velkou budoucnost spojenou s vysokou vlnou porodnosti. Je absurdní, že na mapách produkovaných demografy OSN se Íránu dává barva vysoké porodnosti a analýzy, které z toho vychází operují s tradičními floskulemi o problému mladých se zaměstnáním, bydlením atd., přitom Írán má dnes nižší porodnost než Francie a vláda mluví o demografické krizi. Za první půlrok 2025 klesl v zemi  počet narození oproti minulému roku o 9,7%. Letos se očekává porodnostní průměr 1,3 dítěte na ženu. Evropa viditelně vymírá a nahrazení etnické populace imigrací je tou nejubožejší odpovědí, které jsou evropskounijní byrokrati schopni. Porodnost klesá po celém světě včetně Afriky,  pro udržení populace a uchování nezbytného stupně vitality daného populačního celku je nezbytná porodnost kolem dvou dětí na ženu a toto je pro schopnou politiku zcela realistické zadání, jak dokázal Gustáv Husák. 

            Ve Francii se registruje stejný počet narozených dětí jako v roce 1806, ovšem tenkrát s populací méně než poloviční. Porodnostní katastrofa v Itálii, jižní Koreji, na Tajvanu. Afrika pořád plodí víc dětí než je norma, ale o to silnější porodnostní propad lze očekávat. Zdá se, že růst světové populace se v příštích desetiletích zastaví a počty půjdou definitivně dolů. V USA klesla porodnost z 1,9 na ženu v 2010 na dnešních 1,6, demografové OSN tvrdí, že tato úroveň zůstane zachována po zbytek století, ovšem např. v jižní Koreji porodnost během pár let spadla z 1,2 na 0,72 a přetrvává až tato porodnostní hladina. V Indii se narodí 17% (23 milionů) všech dětí planety, ale uvnitř subkontinentu se pozoruje vysoká variabilita. Indie je zajímavou demografickou laboratoří, zatímco v Dillí se rodí 1,2 dítěte na ženu, v UttarPradeši dvakrát tolik. V 31 indických státech porodnost už klesla pod hranici populační obnovitelnosti. Zdá se, že sociální trendy ovlivňující porodnost platí všude po světě stejně. V Evropě se letos počítá s 6,3 miliony narozených dětí, což je méně než v Nigérii (7,6 milionů porodů). V Číně se předpokládá narození 8,7 milionů dětí, s jedním dítětem na ženu má Čína jednu z nejnižších porodností na světě, přitom v 1970 to bylo víc než 5 dětí na ženu. Podle prognóz  OSN má žít v 2037 na planetě 9 miliard lidí a podle této prognózy v 2080 přes deset miliard a pak má počet lidí na planetě klesat, podle některých odborníků má k poklesu dojít daleko dřív. Podle všeho svět kráčí k populační deklinaci. 
               Před pár lety jsme se obávali tureckého členství v EU, což byl z mnoha důvodů velký omyl, jedním ze strachů byla obava z rostoucího počtu Turků. Dnes je turecká porodnost menší než ve Francii. Jedenáct let v Turecku porodnost nepřetržitě padá a radikálně to mění geopolitickou situaci východního Středomoří, oblasti Černého moře a Blízkého východu. Velmocenské ambice země se po pár letech demografické deklinace nenávratně rozplynuly. Všichni kolem si oddechli, nejvíce asi Řekové, ale i Rusko, protože turkofonní svět střední Asie bez silného Turecka je jenom lingvistickou oblastí. Turecká porodnost postupně spadla z 2,38 dítěte na ženu v roce 2001 na 1,48 v 2024,  letos se očekává 1,34. 1,48 dítěte na ženu znamená, že každých sto Turků nahradí pouze 41 vnuků. Průměrná porodnost u etnických Turků je kolem 1,1 dítěte na ženu, celkovou porodnost zachraňují miliony cikánských a arabských žen, o něco vyšší porodnost než etničtí Turci mají Kurdové. Pro srovnání průměrná porodnost v EU je 1,38, přitom osm evropských států má vyšší porodnost než Turecko. Erdogan mluví o demografické krizi. Děkan tureckého vojenského učiliště Dzematti Šachin nesouhlasí s výklady demografů, že krize je svázána s ekonomickými problémy tureckých rodin. Tvrdí, že to vyvrací propad porodnosti v Německu a Skandinávii, největší důkaz ovšem najde u tureckých cikánek, které ví, co je jejich povinností.  
            Turecká geopolitická významnost poslední půlstoletí nepřetržitě rostla. Turecko posilovalo pozice v oblasti Černého moře, na Kavkaze, na Blízkém východě atd. a mělo ambice ve střední Asii a v turkofonním světě. Nízká porodnost znamená velkou výzvu a limitu velmocenským ambicím. Turecko se v demografické trajektorii přiblížilo EU a Japonsku, kde úmrtnost daleko převyšuje porodnost.  Demografická krize může být podmíněna rozsáhlou urbanizací, ve třech městech Istanbulu, Ankaře a Izmiru, kde žije víc než 25% turecké populace, se rodí 1,2; 1,15; a 1,17 dítěte na ženu. Tyto oblasti mají porodnost podobnou jako krizové španělské nebo italské regiony. Turecko je stárnoucí země  s nezvykle vysokou rychlostí stárnutí. Země čelí s pár lety zpoždění italskému scénáři s tlakem na zdravotní péči a důchody, přitom HDP na hlavu je v Turecku 3krát menší než v Itálii. Turecko doslovně zestárne ještě předtím než zbohatne. Turecké mocenské ambice podporovaly válečné výdaje, např. v 2024 to bylo 25 miliard dolarů. Produktivita moc neroste a bude velkým problémem balancovat mezi vysokými výdaji na zbrojení a potřebami stárnoucí populace.