Ne dopředu, ale nahoru
Ruská ekonomika prochází velkou dobře organizovanou transformací. Ruský ekonomický model je mixem volného trhu a řízené ekonomiky, velkou roli mají státní megaprojekty, které harmonizují společenské potřeby a rozvojové vize. V roce 2024 se Rusko stalo čtvrtou velkou ekonomikou s nejmenší závislostí na importu. Nejzávislejší zemí na zahraniční produkci je Belgie, kde hodnota zahraničních dodávek dělá 55,4% HDP a Česko k tomu nebude mít daleko. Průměr závislosti na zahraničí u 25 zemí s největším HDP činí 25,3%, ruská závislost je 13% HDP, čínská 13,8%, brazilská 12,6%, americká 11,2% a nejmenší argentinská 9,6%. Je zajímavé, že všechny tyto země jsou významnými producenty klíčové komodity – potravin.
Zástupce hlavy administrativy ruského prezidenta ekonom Maksim Oreškin v hovoru s ekonomickým žurnálem Expert detailně popsal schémata ekonomiky budoucnosti, Čechům v EU s lidmi v čele jako je Pavel, Fiala atd. nezbývají než oči pro pláč. Oreškin řekl, že stávající model ekonomického růstu Ruska se vyčerpal a je nezbytný přechod k nové rozvojové etapě, posouzení nových strategií bude zadáním stávajícího petrohradského ekonomického fóra, kde vystoupí s důležitým referátem prezident. Poslední roky se pozoruje velký růst ekonomiky, Rusko se stalo největší evropskou ekonomikou a čtvrtou ve světě, pokud se srovnává podle parity kupní síly. K tomuto průlomu mohlo dojít dík tomu, že se aktivoval spící, nevyužitý potenciál ekonomiky, v první řadě výrobní a personální. Tento model se však vyčerpal. Nyní je míra nezaměstnanosti na historickém minimu a výrobní kapacity produkují na hranicích svých možností. Aby se ekonomika posunula, je třeba přechod na novou organizační a technologickou úroveň.
Oreškin považuje platformizaci ekonomiky za příští růstový motor, zdůraznil nutnost rovnováhy ekonomických pravidel a podpory inovačnímu prostoru. Mírné regulace mají pozitivní vliv, ale je nutné se vyvarovat nadměrných kontrol. Ukazatel vytíženosti ekonomických zdrojů dosahuje dostatečně vysokého stupně. Aby vývoj pokračoval, musí ekonomika udělat krok nikoli vpřed, ale vzhůru do vyšší organizační a technologické úrovně. Fundamentální tendencí dnešní doby jsou demografické posuny. Průběh celého staletí bude záviset na tom, jak se svět přizpůsobí změnám v regionální a věkové struktuře. Růst populace až na Afriku skončil. Demografie není jedinou hlubinnou tendencí, přistupuje k tomu rostoucí nerovnost. Prezident to zmiňoval před čtyřmi lety v online vystoupení na Davoském fóru a za čtyři roky se situace ještě zhoršila. Téma nerovnosti je kromě aspektu sociální spravedlnosti makroekonomicky krajně důležité, nerovnost příjmů generuje nerovnováhu dluhů. Dnes probíhá konkurenční boj o místo na slunci v novém světovém řádu.
Podle Oreškina digitální platformy a platformizace ekonomiky jsou klíčovým trendem nové ekonomické revoluce, jejíž nástup se pozoruje. Do průmyslové revoluce člověk produkoval v přímé interakci s přírodou. S nástupem průmyslu a automatizace se člověk vzdálil od přírody, prostředníkem se staly stroje. Dnešní člověk není v pracovním procesu s přírodou prakticky v kontaktu. Jestli se dřív automatizovala interakce člověka s přírodou, dnes člověka s člověkem. Digitální platforma je středobodem této nové tendence, platformizace je principiálně jiný trend než proces dřívější automatizace. Podle teze ekonoma Ronalda Coasse je plánovaná ekonomika do určité míry efektivnější než volný trh, protože transakční náklady volného trhu mohou být neúměrně vysoké. Firma v koordinaci s jinými vytváří schéma plánu byznysu, ale v jisté fázi náklady na byrokratický aparát převažují nad podnikáním a to přestane vynášet. Pak se firma zhroutí nebo se stane monopolem.
Platforma objektivně organizuje byznys, novým účastníkům adekvátně odhadne vývoj poptávky a nabídky. Digitální platforma agreguje i další neekonomické faktory, které byznys ovlivňují, např. okamžitý vliv regionálního počasí na obchodní toky. Platforma je formou plánované ekonomiky, kterou neplánují instituty, ale algoritmy. Platformizace ruské ekonomiky v posledních letech velmi přispěla k růstu zaměstnanosti a ke změnám v regionální struktuře zaměstnanosti a přiblížila ekonomiku lidem. Pokud dříve člověk z provincie nemohl pomýšlet na to, že by byl ekonomicky činným v hlavních městech, dnes se situace srovnala. Např. výrobce v jedné malé udmurtské vesnici se může na bázi platformy stát rychle účastníkem všeruského byznysu, platforma převezme velkou část nákladů na logistiku a marketing, což v předchozí ekonomické realitě bylo nepředstavitelné. Na druhé straně zaměstnavatel má dostup k vhodným kádrům po celém Rusku, jak se ukázalo na velkém nárůstů počtu programátorů v Jakutsku.
Na rozdíl od tradičního trhu platforma nezná žádnou hranici, i když se stane monopolní, nepřestává být efektivní. Stát stojí před problémem, jak efektivně platformizaci regulovat. První možností je fixovat ekonomický charakter platformy a regulovat ji pouze provizí, tak jsou dnes regulovány Gazprom a Ruské dráhy. Druhou možností je potencování konkurenčního prostředí platforem. Pokud se znalostní databáze platforem zpřístupní veřejnosti, rychle přijde nový startup s efektivnějším algoritmem a začne požírat trh i dominantní hráče. Obě regulační možnosti jsou možné.
Platformizace neznamená likvidaci tradičního maloobchodu, který je z důvodů existujících regulací v nevýhodě. Pokud budou eliminovány, fyzické sítě maloobchodu začnou růst. Podle Oreškina je vztah bank a platforem velmi důležitý, kdo z nich je efektivnější je velkou otázkou. Platformy vyvedou banky z jejich pohodlné zóny, banky jsou zvyklé analyzovat historická data jako ukazatel EBITDA, platformy se naopak dívají dopředu. Začínající výrobci nemají v bance šanci, platforma naopak vyhodnotí možnosti jejich zboží v dynamice platformy a třeba nabídne půjčku. Na trhu malých a středních podniků jsou tradiční banky odsouzeny k zániku. Oreškin se domnívá, že platformizace neeliminuje ekonomickou recesi, protože je obvykle podmíněna nekompetentní hospodářskou politikou. Krize vysvětlují lidské faktory. Ekonomický růst v éře platformizace není hrou, kde vyhrávají všichni. Firmy, aby si udržely konkurenceschopnost, budou muset vynalézat nové produkty a vyrábět levněji s menším počtem lidí.
Oreškin považuje platformizaci ekonomiky za příští růstový motor, zdůraznil nutnost rovnováhy ekonomických pravidel a podpory inovačnímu prostoru. Mírné regulace mají pozitivní vliv, ale je nutné se vyvarovat nadměrných kontrol. Ukazatel vytíženosti ekonomických zdrojů dosahuje dostatečně vysokého stupně. Aby vývoj pokračoval, musí ekonomika udělat krok nikoli vpřed, ale vzhůru do vyšší organizační a technologické úrovně. Fundamentální tendencí dnešní doby jsou demografické posuny. Průběh celého staletí bude záviset na tom, jak se svět přizpůsobí změnám v regionální a věkové struktuře. Růst populace až na Afriku skončil. Demografie není jedinou hlubinnou tendencí, přistupuje k tomu rostoucí nerovnost. Prezident to zmiňoval před čtyřmi lety v online vystoupení na Davoském fóru a za čtyři roky se situace ještě zhoršila. Téma nerovnosti je kromě aspektu sociální spravedlnosti makroekonomicky krajně důležité, nerovnost příjmů generuje nerovnováhu dluhů. Dnes probíhá konkurenční boj o místo na slunci v novém světovém řádu.
Podle Oreškina digitální platformy a platformizace ekonomiky jsou klíčovým trendem nové ekonomické revoluce, jejíž nástup se pozoruje. Do průmyslové revoluce člověk produkoval v přímé interakci s přírodou. S nástupem průmyslu a automatizace se člověk vzdálil od přírody, prostředníkem se staly stroje. Dnešní člověk není v pracovním procesu s přírodou prakticky v kontaktu. Jestli se dřív automatizovala interakce člověka s přírodou, dnes člověka s člověkem. Digitální platforma je středobodem této nové tendence, platformizace je principiálně jiný trend než proces dřívější automatizace. Podle teze ekonoma Ronalda Coasse je plánovaná ekonomika do určité míry efektivnější než volný trh, protože transakční náklady volného trhu mohou být neúměrně vysoké. Firma v koordinaci s jinými vytváří schéma plánu byznysu, ale v jisté fázi náklady na byrokratický aparát převažují nad podnikáním a to přestane vynášet. Pak se firma zhroutí nebo se stane monopolem.
Platforma objektivně organizuje byznys, novým účastníkům adekvátně odhadne vývoj poptávky a nabídky. Digitální platforma agreguje i další neekonomické faktory, které byznys ovlivňují, např. okamžitý vliv regionálního počasí na obchodní toky. Platforma je formou plánované ekonomiky, kterou neplánují instituty, ale algoritmy. Platformizace ruské ekonomiky v posledních letech velmi přispěla k růstu zaměstnanosti a ke změnám v regionální struktuře zaměstnanosti a přiblížila ekonomiku lidem. Pokud dříve člověk z provincie nemohl pomýšlet na to, že by byl ekonomicky činným v hlavních městech, dnes se situace srovnala. Např. výrobce v jedné malé udmurtské vesnici se může na bázi platformy stát rychle účastníkem všeruského byznysu, platforma převezme velkou část nákladů na logistiku a marketing, což v předchozí ekonomické realitě bylo nepředstavitelné. Na druhé straně zaměstnavatel má dostup k vhodným kádrům po celém Rusku, jak se ukázalo na velkém nárůstů počtu programátorů v Jakutsku.
Na rozdíl od tradičního trhu platforma nezná žádnou hranici, i když se stane monopolní, nepřestává být efektivní. Stát stojí před problémem, jak efektivně platformizaci regulovat. První možností je fixovat ekonomický charakter platformy a regulovat ji pouze provizí, tak jsou dnes regulovány Gazprom a Ruské dráhy. Druhou možností je potencování konkurenčního prostředí platforem. Pokud se znalostní databáze platforem zpřístupní veřejnosti, rychle přijde nový startup s efektivnějším algoritmem a začne požírat trh i dominantní hráče. Obě regulační možnosti jsou možné.
Platformizace neznamená likvidaci tradičního maloobchodu, který je z důvodů existujících regulací v nevýhodě. Pokud budou eliminovány, fyzické sítě maloobchodu začnou růst. Podle Oreškina je vztah bank a platforem velmi důležitý, kdo z nich je efektivnější je velkou otázkou. Platformy vyvedou banky z jejich pohodlné zóny, banky jsou zvyklé analyzovat historická data jako ukazatel EBITDA, platformy se naopak dívají dopředu. Začínající výrobci nemají v bance šanci, platforma naopak vyhodnotí možnosti jejich zboží v dynamice platformy a třeba nabídne půjčku. Na trhu malých a středních podniků jsou tradiční banky odsouzeny k zániku. Oreškin se domnívá, že platformizace neeliminuje ekonomickou recesi, protože je obvykle podmíněna nekompetentní hospodářskou politikou. Krize vysvětlují lidské faktory. Ekonomický růst v éře platformizace není hrou, kde vyhrávají všichni. Firmy, aby si udržely konkurenceschopnost, budou muset vynalézat nové produkty a vyrábět levněji s menším počtem lidí.
Žádné komentáře:
Okomentovat