neděle 27. září 2026

referendum

Neutralita nebo EU  

Dnes v tři hodiny odpoledne avízovaly v přímém přenosu Neue Zurcher Zeitung, že Švýcaři v referendu 70% většinou odmítli Blocherovu iniciativu o neutralitě. Pokud společenská iniciativa splní zákonné předpoklady, je předložena všelidovému hlasování a přijaté rozhodnutí je závazné pro státní orgány. V celostátním referendum rozhoduje lid i o kardinálních politických záležitostech. Země je dík tomuto silnému demokratickému nástroji záviděníhodnou zemí světa, v ČR považují ústřední výbory mainstreamových stran občana za duchovně nedostatečného, aby mohl rozhodovat. Duchovní hvězda českého mainstreamu Pavel lobuje za volební právo šestnáctiletých. Čím víc mladé masy nám TV ukázala na prvního máje nebo dnes ukáže u volební urny, tím víc... čeho? V švýcarských referendech občan musí chtíc nechtíc zatížit svůj mozek a je nucen přemítat, co to přinese jemu a jeho dětem a nezbortí to stát, který má v genech. Česká pseudodemokracie přenechá tato rozhodování duchovně malomocným z politických partají a v českém případě absolutně vždy v nějaké formě zkorumpovaným. 

         V dnešním referendu rozhodovali Švýcaři o pojetí neutrality a o potravinové soběstačnosti. Bohužel obě dvě iniciativy lid zamítl. S iniciativou, která usilovala o ústavní ukotvení rigidnější definice neutrality, přišla národně-konzervativní organizace Pro Swiss a zakladatel národní strany (SVP) Christopher Blocher, ovšem současné vedení strany SVP se k iniciativě postavilo laxně, a to může být důvodem, proč iniciativa neuspěla. Národní pravice kolem Blochera požaduje ozbrojenou a na nikom nezávislou neutralitu, s kterou by nebylo možné handlovat, jak to dělá současná vláda. Po vypuknutí ukrajinského konfliktu vláda převzala téměř všechny protiruské sankce EU a toto rozhodnutí nutně nabouralo představu Švýcarska jako absolutně neutrální země a jako místo jistého sejfu pro zahraniční kapitál. Stoupenci iniciativy tvrdí, že Švýcarsko podkopává svou historickou neutralitu, když se ztotožnilo s protiruskými sankcemi Evropské unie. Proti iniciativě se postavila většina médií a levicové a středové parlamentní strany. Otázka neutrality je v velmi složitá a pojem neutrality je v švýcarské národní psychologii hluboce vkořeněn, a tak i přes nepříznivé sondáže, se nevylučoval i kladný výsledek. Iniciativa nabrala na síle obzvlášť po nedávném rozhodnutí vlády přijmout většinu z protiruských sankcí EU. Švýcaři se v prvním bodu referenda rozhodovali o ústavním ukotvení ozbrojené neutrality a zrušení  jednostranných sankcí a v druhém bodě o vynucení potravinové soběstačnosti země. Vítězství iniciativy by znamenalo stejnou distanci od Západu ve vojenských záležitostech jako k jakémukoliv jinému politickému bloku. Švýcarsko by nesmělo vojensky kooperovat s žádnou vojenskou aliancí, zakázaly by se ekonomické a obchodní sankce proti válčící straně, pokud je neschválí OSN. Konfederace by mohla být aktivní v mezinárodních konfliktech pouze při mírovém prostředkování. Návrat k absolutnímu pojetí neutrality by posílil roli Ženevy jako centra mezinárodních vyjednávání a oživil finanční sektor. Země by na druhé straně mohla čelit odvetným akcím Evropské unie a USA.
          Odpůrci iniciativy tvrdí, že iniciativa by udělala ze Švýcarska izolovaný ostrov a v současném světě to není dobrá strategie. Ovšem tento argument byl platný v celé historii Švýcarska a byl klíčem k výjimečnosti země. V daleko problematičtější situaci dvou světových válek, absolutní neutralita pomohla nejen Švýcarsku, ale i lidem válkou postižených zemí. Jak může Švýcarsko aspirovat na statut neutrální země, když je aktivní v rámci obranné struktury EU a spolupracuje s NATO. Skutečnou neutralitu zemi nezaručí žádné mezinárodní dohody, ale vědomí ostatního světa, že jde o reálně neutrální zemi. Rusko už několikrát avízovalo, že přestalo Švýcarsko za neutrální považovat.  
          Podle pravicového Weltwoche pseudomorální nadýmání spojené s ukrajinskou válku zatemnilo mozky, pojímaní neutrality jen v optice etického přesvědčení není švýcarským zájmem. Která zahraničně politická orientace je lepší pro Švýcarsko i svět: neutralita nebo přibližování k NATO a EU? Argumenty stoupenců iniciativy o ozbrojené a integrální neutralitě prověřila staletí švýcarské historie. Švýcarské firmy, které to musely v Rusku po sankcích zabalit, tvrdě pocítily důsledek politiky přibližování k EU. Politika by měla chápat, že ekonomická válka není žádnou morální alternativou k válce, jak tvrdí odpůrci iniciativy. Je to velmi nebezpečná a neobyčejně drahá alternativa. 
       Podle řady mainstreamových odborníků je neutralita národním mýtem s náboženským svěcením. Jádrem neutrality je juristický závazek neúčastnit se vojenských střetů, ale požadavek politické neutrality v dohodách o neutralitě není zakotven. 75 % švýcarského obchodu směřuje do západních liberálně-demokratických zemí, na Rusko a Čínu připadá jen 5 %. Pokud by zvítězila iniciativa a Švýcarsko se distancovalo od sankcí, mohlo by čelit sankcím EU a poškodit si vlastní ekonomiku. Neutralita není v mainstreamovém chápání žádné dogma, ale je to diplomatický instrument v národním zájmu. Blocherova iniciativa vycházela z jiného pojímání národního zájmu. Je zajímavé, že reakce stoupenců iniciativy na argumenty mainstreamových politiků a odborníků v novinách byly fundamentálnější a komplexnější než mainstreamové argumenty. Intuice prostého Švýcara je historicky nosnější než mainstreamové pseudomorální kalkulace: "Flexibilní neutralita? Na ja, žijeme v dobách flexibilního manželství, ale není to moc dobré. Bez neutrality žádný spokojený život ve Švýcarsku, protože ztratíme základní fundament, ale většina si to uvědomí pozdě. Švýcarsko se stane zemí bez etikety, stín sebe sama."

Žádné komentáře: