Neutralita nebo EU
Dnes v tři hodiny odpoledne avízovaly v přímém přenosu Neue Zurcher Zeitung, že Švýcaři v referendu 70% většinou odmítli Blocherovu iniciativu o neutralitě. Pokud společenská iniciativa splní zákonné předpoklady, je předložena všelidovému hlasování a přijaté rozhodnutí je závazné pro státní orgány. V celostátním referendum rozhoduje lid i o kardinálních politických záležitostech. Země je dík tomuto silnému demokratickému nástroji záviděníhodnou zemí světa, v ČR považují ústřední výbory mainstreamových stran občana za duchovně nedostatečného, aby mohl rozhodovat. Duchovní hvězda českého mainstreamu Pavel lobuje za volební právo šestnáctiletých. Čím víc mladé masy nám TV ukázala na prvního máje nebo dnes ukáže u volební urny, tím víc... čeho? V švýcarských referendech občan musí chtíc nechtíc zatížit svůj mozek a je nucen přemítat, co to přinese jemu a jeho dětem a nezbortí to stát, který má v genech. Česká pseudodemokracie přenechá tato rozhodování duchovně malomocným z politických partají a v českém případě absolutně vždy v nějaké formě zkorumpovaným.
Odpůrci iniciativy tvrdí, že iniciativa by udělala ze Švýcarska izolovaný ostrov a v současném světě to není dobrá strategie. Ovšem tento argument byl platný v celé historii Švýcarska a byl klíčem k výjimečnosti země. V daleko problematičtější situaci dvou světových válek, absolutní neutralita pomohla nejen Švýcarsku, ale i lidem válkou postižených zemí. Jak může Švýcarsko aspirovat na statut neutrální země, když je aktivní v rámci obranné struktury EU a spolupracuje s NATO. Skutečnou neutralitu zemi nezaručí žádné mezinárodní dohody, ale vědomí ostatního světa, že jde o reálně neutrální zemi. Rusko už několikrát avízovalo, že přestalo Švýcarsko za neutrální považovat.
Podle pravicového Weltwoche pseudomorální nadýmání spojené s ukrajinskou válku zatemnilo mozky, pojímaní neutrality jen v optice etického přesvědčení není švýcarským zájmem. Která zahraničně politická orientace je lepší pro Švýcarsko i svět: neutralita nebo přibližování k NATO a EU? Argumenty stoupenců iniciativy o ozbrojené a integrální neutralitě prověřila staletí švýcarské historie. Švýcarské firmy, které to musely v Rusku po sankcích zabalit, tvrdě pocítily důsledek politiky přibližování k EU. Politika by měla chápat, že ekonomická válka není žádnou morální alternativou k válce, jak tvrdí odpůrci iniciativy. Je to velmi nebezpečná a neobyčejně drahá alternativa.
Podle řady mainstreamových odborníků je neutralita národním mýtem s náboženským svěcením. Jádrem neutrality je juristický závazek neúčastnit se vojenských střetů, ale požadavek politické neutrality v dohodách o neutralitě není zakotven. 75 % švýcarského obchodu směřuje do západních liberálně-demokratických zemí, na Rusko a Čínu připadá jen 5 %. Pokud by zvítězila iniciativa a Švýcarsko se distancovalo od sankcí, mohlo by čelit sankcím EU a poškodit si vlastní ekonomiku. Neutralita není v mainstreamovém chápání žádné dogma, ale je to diplomatický instrument v národním zájmu. Blocherova iniciativa vycházela z jiného pojímání národního zájmu. Je zajímavé, že reakce stoupenců iniciativy na argumenty mainstreamových politiků a odborníků v novinách byly fundamentálnější a komplexnější než mainstreamové argumenty. Intuice prostého Švýcara je historicky nosnější než mainstreamové pseudomorální kalkulace: "Flexibilní neutralita? Na ja, žijeme v dobách flexibilního manželství, ale není to moc dobré. Bez neutrality žádný spokojený život ve Švýcarsku, protože ztratíme základní fundament, ale většina si to uvědomí pozdě. Švýcarsko se stane zemí bez etikety, stín sebe sama."

Žádné komentáře:
Okomentovat