causeur levy

Bez nudy s Élisabeth Lévy

Na poli evropskounijní politické bídy a rodícího se fašismu se tu a tam  objeví náznak úsvitu, ovšem rychle to zapadne. V Čechách bohužel žádný úsvit kromě záblesku největší evropské inflace, která se blíží ruské po fatálních sankcích od západního pokroku. O tom, jak se to Fialově koalici povedlo, by měli napsat brožuru pro začínající ekonomy. Náznakem úsvitu v dnešní Francii je Eric Zemmour a le Penová, politika v EU se bohužel až tak zjednodušila, že to ostatní je pouze plevelení mozku a ztráta času. Dokonce toto konstatování sdílí i velmi  kvalitní informační server Boulevard Voltaire: "V oceánu bahnitého konsensu francouzského tisku titulní strana dnešního vydání magazínu Causeur vyplouvá s hrdostí majáku v moři nudy". Na titulní straně pět dětí mimoevropských fyziognomií z jeslí s nadpisem: "Vy jste to velké nahrazení (populace)". Sama o sobě u neinformovaných první stránka může vzbudit jistý optimismus, děti jsou vždy sympatické a prostě je to tak, Evropané se už v této zemi moc nerodí. Podobná logika u kolektivu Fiala a spol., "ve válce zvítězíme a pak už inflace nebude nikoho zajímat".

        Šéfredaktorka magazínu Causeur Élisabeth Lévy samozřejmě navěsila první stránku záměrně právě dnes, aby podpořila prezidentské šance Erica Zemmoura nebo le Penové. Obdivuhodná žena, každý den v zajímavém hodinovém debatním pořadu aktuálních komentářů v televizi Cnews, pořad v Radio Sud a téměř každodenně někde v novinách originální politický komentář. Opticky razantní žena až matematické, ale nezjednodušující logiky, praktikující židovka. V roce 2000 si udělala jméno článkem "Kosovo, neudržitelná lehkost informace", kde ukázala protisrbskou úchylku francouzského tisku. Patřila do skupiny novinářů Ivan Rioul, Eric Zemmour, Robert Ménard, Philippe Cohen atd., které mainstream nazval agenty dekontaminace myšlení le Penovy Národní fronty.    
         V Causeur publikují nejkvalitnější francouzští psavci, Finkelkraut, Renaud Camus, Natacha Polony, Gilles-William Goldnadel atd. V úvodníku v Causeur píše Élisabeth Lévy, která je duší časopisu: "Nechci se vychloubat, ale pořád jsme tady.. Vytvořila jsem tento časopis, abych si léčila hlavu..". "Nemohu žít bez humoru: humor je způsob myšlení..".  Élisabeth Lévy i magazín jsou bez přehánění zcela nezastupitelní na evropské mediální sféře, pravidelně přetiskují jeho články německé, španělské a italské informační zdroje. Časopis Élisabeth Lévy je markerem pravicové invence, originální, intelektuálně na výši, ale ne intelektualitou posedlý. Lévy říká, že snila o salonu 18. století, kde se odvíjely svobodné debaty a radost ze svobodné diskuze. Élisabeth Lévy: "Je problémem doby, že máme politiky, kteří se před médii plácají do břicha, a média, která jsou uvězněná v bublině Dobra - spolu s politiky tvoří tábor Dobra, který je kompletně separován od reality; na pravici převládá levicový konformismus. Úkolem nonkonformních médií je vrátit mainstreamové pravdě místo, které ji patří - je to názor jako každý jiný, o kterém je nutné diskutovat a zpochybňovat ho.