Zemmour Onfray předevčírem
Předevčírem v ostře sledované diskuzi debatovali před velkým publikem v pařížském kongresovém paláci dvě intelektuální hvězdy, polemista a potenciální prezidentský kandidát Eric Zemmour a nonkonformní filozof Michel Onfray. Onfray se domnívá, že civilizační deklinace západu je nevyhnutelná, Eric Zemmour soudí, že inteligentní politika to může zvrátit. Nakonec to vypadá, že i filozof se ztotožňuje se Zemmourovou tezí. Debata měla hlavní témata v islámu, transhumanismu a potřebě pravdy. Oba debatéři se rozcházeli v postojích, ale jde spíš o nuance, které jsou nezbytné pro jejich úroveň, a na rozdíl od jiných debat, které Zemmour vedl, tyto nuance nic neblokují, ale naopak otvírají možnosti řešení společenských problémů.
Zemmour možná příliš zjednodušuje islám když nebere v potaz jeho lokální variace, na druhé straně tyto variace Onfray chybně považuje za podstatné. Zemmour perfektně identifikuje základní sokl na němž islám stojí a lokální variace s tím nic neudělají. Jasné, že názorový rozdíl obou debatérů není nepřekonatelný. Onfray ve svých esejích týkajících se islámu navrhuje modernizační řešení, které vychází pravděpodobně z jisté intelektuální ironie, navrhuje francouzským muslimům metodu asimilace: aby mohli zůstat muslimy, některé články koránu se uchovají a ty, které odporují západním civilizačním normám se vyškrtnou. Všechny větve islámu toto samozřejmě odmítají. Podle Onfraye sunnitský islám za tisíc let prošel změnami, vyskytli se velcí reformátoři, podle Zemmoura se však sunnitský islám neredukuje na 4 madhhaby, ve skutečnosti se moc nevzdaluje od islámismu, tj. vůle nastolit všude islám jako společenskou normu. Islám je z podstaty „Din wa Dunya“, tj. náboženství a svět, náboženství a společnost. A toto pojetí není kompatibilní s naší civilizací.
Dalším překonatelným názorovým rozporem v debatě byl akcent, který Onfray klade na transhumanismus, jehož avantgardou je wokeismus, transhumanismus považuje Onfray za hlavní problém civilizace, Zemmour vidí hlavní civilizační problém v islámu. Oba debatéři se shodli na vyčerpání a únavě západní společnosti, naznali, že nenávist k sobě pomalu rozežírá západní civilizaci, západ charakterizuje paralyzující zbabělost, což už viděl i Solženicyn před čtyřiceti lety. Debata probíhala ve vstřícné atmosféře, oba dva spojuje obava z hrůzné perspektivy – poddání se islámu a zahnívající pasivita západní společnosti tváří v tvář dobovým výzvám, prázdné a nekonečné mediální žvanění o nepodstatném, které znemožňuje nutnou reflexi nad problémy, nekonečné debaty o stravě halal nebo haram. Politickokorektní vítězná subjektivita a tyranie dobrých pocitů wokismu. Fluidnost, kde nic není pravda, protože naše neustále plynoucí vůle vytváří permanentně plastickou realitu podle našich rozmarů. Západní společnosti resignovaly na požadavek pravdy, preferují relativismus hodnot, dekonstrukci, postmoderní infantilismus zde vítězí nad pravdou. Západ resignoval na nesnadné odkrývání pravdivého, krásy, dobra a spravedlnosti. Západ přestal myslet, protože to není snadné a podřídil se infantilnímu bohu, což je momentální veřejné mínění linkované podle politickokorektní mediální fazony. Oba debatéři se odvolávají na antické Řecko – na odmítnutí svévole, ať je to cokoliv, nemáme pány, ale máme zákony a sám Zeus podléhá vyššímu zákonu osudu. Antické Řecko je počátečním impulsem, který zahájil naší civilizaci.
Dalším překonatelným názorovým rozporem v debatě byl akcent, který Onfray klade na transhumanismus, jehož avantgardou je wokeismus, transhumanismus považuje Onfray za hlavní problém civilizace, Zemmour vidí hlavní civilizační problém v islámu. Oba debatéři se shodli na vyčerpání a únavě západní společnosti, naznali, že nenávist k sobě pomalu rozežírá západní civilizaci, západ charakterizuje paralyzující zbabělost, což už viděl i Solženicyn před čtyřiceti lety. Debata probíhala ve vstřícné atmosféře, oba dva spojuje obava z hrůzné perspektivy – poddání se islámu a zahnívající pasivita západní společnosti tváří v tvář dobovým výzvám, prázdné a nekonečné mediální žvanění o nepodstatném, které znemožňuje nutnou reflexi nad problémy, nekonečné debaty o stravě halal nebo haram. Politickokorektní vítězná subjektivita a tyranie dobrých pocitů wokismu. Fluidnost, kde nic není pravda, protože naše neustále plynoucí vůle vytváří permanentně plastickou realitu podle našich rozmarů. Západní společnosti resignovaly na požadavek pravdy, preferují relativismus hodnot, dekonstrukci, postmoderní infantilismus zde vítězí nad pravdou. Západ resignoval na nesnadné odkrývání pravdivého, krásy, dobra a spravedlnosti. Západ přestal myslet, protože to není snadné a podřídil se infantilnímu bohu, což je momentální veřejné mínění linkované podle politickokorektní mediální fazony. Oba debatéři se odvolávají na antické Řecko – na odmítnutí svévole, ať je to cokoliv, nemáme pány, ale máme zákony a sám Zeus podléhá vyššímu zákonu osudu. Antické Řecko je počátečním impulsem, který zahájil naší civilizaci.
Žádné komentáře:
Okomentovat